Tato ukázka nemá v žádném případě za cíl nějak hodnotit fyzické relé různých výrobců, my jsme jejich identifikaci ještě přelepili, neboť se jedná o starší relátka ze šuplíku použitá jen na ukázku. Není důležitý výrobce, ale jak se všechny relé obecně stejně chovají pří spínání odporové zátěže, abychom si udělali představu co a jak.
Vyzkoušeli jsme pro Vás chování relátek při spínání. Všechny byly typy do patic, takže ty jsou stejné, jen vlastní spínací prvky se vždy vymění. Na závěr je pro Vás připravena videoukázka, kde je vše vidět ještě názorněji.
Na každém relátku najdete základní údaj parametru spínání střídavé zátěže, tedy například 250VAC/6A, což je na síti 230VAC při odporové zátěží 1380VA. My si subjektivně ukážeme, jak dalece může nebo nemusí být vhodné pro toto spínání použití právě nějakého běžného relé.
Zde máme naše měření, tedy vrazíme do zásuvky, která je napájena přes kontakt relé, spotřebič, abychom se co nejvíce přiblížili k udávaným 1380VA.
Tak to je akorát, starší jednoplotýnkový vařič a toustovač. Vařič má na štítku 600W, toustovač 600-700W.
Není nad praktické věci a jejich využití.
Zapojíme, vykrátíme kontakt relé na patici a zapneme napájení. AVOMET naměřil 5,5A při 230V. Jedná se o odporovou zátěž s účiníkem 1, což je 1265VA. Takže ještě máme nějakou rezervu.
První kus, červené relátko. Cvaká jak má, nás ale zajímá jeho spínací kontakt.
Takhle. Občas nám to hezky zajiskří, záleží na okamžiku, ve kterém zrovna relé rozepne v závislosti na průběhu sinusového napětí. Mimochodem je jasné, proč jsou některé bezkontaktní spínače vyráběny ve verzi sepnutí při nulovém napětí, lidově řečeno při průchodu sinusovky nulou.
Druhý kus, bílé relátko, kontakty dole. Všimněte si, že zapojení různých relé na kontakty je stále stejné, tedy pokud máte dobře připojenou patici, dá se do ní strčit téměř jakékoliv relé 2P nebo 4P.
Taky nám to občas hezky zajiskří. A to předchozí červené relé je staré tak 10 let, leželo někde ladem, než jsme ho vyhrabali pro náš pokus.
Třetí kus, zelené relé, kontakty taky dole.
Všechny relé se chovají stejně. Technologie je známá, rozměr omezený, tak je to v pořádku. Ani to jinak být nemůže, pokud bychom nepoužili nějaký speciálnější prvek, například polovodičový spínač.
Sáhneme pro trochu větším provedení relé, které toho již také hodně pamatuje.
A je to. Mimochodem nebylo úplně jednoduché nafotit ty jiskry, chce to hodně tpělivosti a cvakat a cvakat.
Další větší provedení, už poslední. Více jsme toho ze šuplíků nevyhrabali.
Opět stejný výsledek. Je zajímavé si vyzkoušet, jak často se podaří jiskření při vypnutí vyvolat, tedy jak často se trefíte do toho nejméně vhodného okamžiku. Je to vidět na videu níže.
Na závěr již to správné řešení. Ano pro výkonové spínání je opravdu nejlepší stykač, tedy prvek, který je na to primárně konstruován.
Videoukázka spínání výkonové zátěže pomocí malých relé.
https://www.youtube.com/watch?v=oz5lKE1rSug&feature=youtube
Závěr:
Pokud budete rozhodovat o spínacím prvku, nebo se Vám někde neustále opalují kontakty na relátku které je nutné často měnit, vzpomeňte si na tento článek. Třeba není chyba v samotném spínacím prvku, ale v jeho ne zrovna vhodném použití pro výkon a četnost sepnutí.
Jaroslav Blažek
Doplňující odkazy k článku:
Zajímavé informace a vysvětlení kódů zatížení z webu FINDER, pdf zde.
