Permanentní pasivní měřicí bod pro připojení diagnostického nástroje PROFINET/Ethernet sítě o rychlostech 10/100 Mbit/s. Specifický nástroj tak se podíváme, jak funguje, i když bez připojené diagnostiky.
Tentokrát vytvoříme motorický potenciometr trochu jinak, použijeme matematiku a inkrement s dekrementem. Pro začínající uživatele ideální na ukázku, že i zdánlivě jednoduchá věc mnohdy vyžaduje složitější řešení.
Minulou jednodušší ukázku najdete zde.
Tento router REX 100 pro vzdálenou správu PLC jsme si poprvé představili a vyzkoušeli před sedmi lety v článku tady, kdy se poprvé objevil na trhu. Mezitím ušel dlouhou cestu a vše se posunulo dále, tak si jen krátce představíme tuto novou verzi.
Jako motorický potenciometr je LOGO! vhodné i když nemá analogový výstup a budeme potřebovat analogový modul. Ten má více výstupů, takže můžeme mít i dva motorické potenciometry v jednom modulu.
Vzhledem k omezenému počty výstupů modulu LOGO!, uděláme z druhého LOGO! vstupně/výstupní periferii a rozšíříme počet výstupů na osm, tedy jeden byte. Ten zkusíme ovládat jako světelného hada.
Jednoduchá funkce v LOGO! v několika variantách nejen pro začátečníky. A jak dostat data z jednoho do druhého LOGO!?
Pokud máte zajímavou funkci nebo aplikaci s LOGO! a chtěli byste se podělit s ostatními, pošlete pár obrázků, zveřejníme v článku, klidně i s vaším kontaktem pro další zájemce.
Šestnáctiportový switch Helmholz určený pro PROFINET sítě. Pro připojení jsou použity ethenetové konektory RJ45. Switch je managed, neboli česky řečeno nastavitelný, manažovatelný. Tato vlastnost umožňuje nastavení dalších funkcí včetně diagnostiky jak přes GSDML, tak také přes webové rozhraní switche.
Tolik ofiko info, tak na to koukneme, jak to vypadá.
Pokud si myslíte, že v technologii řadových svorek se již skoro nic nového nedá vymyslet, je to omyl. Nová technologie připojení SNAP IN od Weidmueller posouvá toto odvětví zase o kus dále.
Tato ukázka je tentokrát opravdu jen ukázka, z důvodů uvedených dále, ideální pro předvánoční čas. Přesto princip platí a v případě použití jen trochu jiného hardware může pohon fungovat i pro skutečné aplikace.
V dalším díle si ukážeme spojení na Mitsubishi FX1, Omron CMJ1 a nakonec na starší Siemens S5100U.
Za podklady moc děkujeme našemu kolegovi, který si s tím dal tu práci, abyste viděli co a jak. Původně to měl být jeden článek, ale nakonec kvůli srozumitelnosti je téma rozděleno na dvě části.
email : blaja @blaja.cz |
Jaroslav Blažek |